Pozor na severskou havěť!
Před 8 lety
Áron z Hůrky: O Igimarasussukovi, který jedl své ženy, 2016.
Při útěku si všimly, že Ukutserpačina malá sběrná nádoba byla skoro plná, ale ona tolikrát upadla, že ji nyní měla úplně prázdnou. Když se obrovský červ opět svinul, byla chudinka už skoro ve člunu. V okamžiku, kdy skočila po hlavě na palubu, se červ natáhl a zakousl se jí do zadku. Vykousl jí z něho velký kus, spolu se zadním šosem kožichu! Loď pro ženy vyplula na moře.
Velký červ, který spolkl cíp Ukutserpačina kožichu, se rozvalil na břehu kousek nad vodou a po dobrém obědě říhal. Ženy mezitím veslovaly domů. Ukutserpak seděla uprostřed lodi a bylo jí špatně, protože ztratila mnoho krve. Ostatní ženy jí pomáhaly, jak nejlíp uměly. Když se přiblížily ke své osadě, připlul jim naproti kajakář, kterého znaly.
„Hej, kajakáři Qasigiaqu, zabij oštěpem tamhletoho velkého červa!“ křičely na něj.
Qasigiaq aneb Tuleň totiž právě zkoušel svůj nový oštěp na ptáky.
Připádloval k nim a požádal je, ať mu ukážou cestu. Ženy doveslovaly spolu s ním zpátky k velkému červovi. Když se dostaly tak blízko, že červa bylo vidět, zjistily, že je pořád na stejném místě, že se odtamtud ani nehnul.
Qasigiaq měl svůj nový oštěp pořádně vyzkoušený, a tak pádloval k velkému červovi, který se válel na břehu s plným břichem po dobrém obědě. Bodl ho do boku, až to hlasitě mlasklo. Červ se nadzvedl, otočil se směrem do vnitrozemí, svinul se a pak se natáhl. Ale když se natáhl podruhé, přestal se hýbat, protože byl mrtvý!
(mb)
