Knihy pro spekulanty
Před 9 lety ·· Radek Hochmal
Kniha je svým způsobem nádoba, jejíž obsah hltáme, rádi čicháme její vůni a rádi se jí probíráme. Slastné šustění oříznutých stránek pod prsty společně s vůní papíru a lepidla ovšem nejsou tím jediným, co činí knihu důležitou nejen jako literární práci, ale především jako artefakt. Taky jste si někdy položili otázku, jak může mít kniha, ač třeba nevelkého formátu, malého rozsahu, nevýrazné, či dokonce nehezké obálky, tak velkou cenu? A to ani nemusím zabíhat do extrémů knih dávno vydaných, které svou cenu získaly právě stářím či raritou prvního vydání. Mluvím o titulech relativně nedávných, ohraničených řekněme počátkem devadesátých let. Zde totiž teprve začíná (výmluvně s příchodem kapitalismu do Česka) ta pravá hra nabídky a poptávky a tajemný duel se zákazníkem-sběratelem.
Teprve od doby, kdy jsem se začal zabývat knihami nejen z pozice čtenáře, ale také jako prodejce, jsem poznal jejich sílu jako artefaktu, prostředku nesoucího ještě jinou hodnotu, než jen tu uměleckou nebo zábavnou. Poznal jsem, jak snadno může kniha stoupnout na ceně, je-li čtena a na trhu je jí nedostatek, a naopak, jak se může i dobrý titul probojovat až do skříní „levných knih“, nemá-li dobrou reklamu nebo je-li kopií či reedicí přehršel. Ukažme si postupně některé parametry, které cenu knihy mohou ovlivnit, spolu s nejznámějšími příklady.
Mezi čtenáři akční sci-fi a nejen jí je pravděpodobně nejskloňovanějším jménem Jiří Kulhánek. Ten vydal své nejslavnější romány v rozmezí let 1994–2006 poměrně malým nákladem v Klubu Julese Vernea a údajně proto, že se za tehdejší psaní stydí a posunul se už někam dál, je nechce už nikdy znovu vydat. V důsledku toho jsou všechny jeho tituly vydané v uvedeném rozmezí zoufale vyprodané, mezi čtenářskými sbírkami jsou naopak považovány za velikou vzácnost a na aukčních a dalších prodejních portálech dosahují alarmujících několikatisícových částek. Když mi pod stromeček donesete Dobráka a Cynika, asi se k vám pomodlím a upeču vám mísu cukroví!
Opět však nemusíme zabíhat do takových extrémů a můžeme zvolit například i titul, který v určité podobě dostupný je. Pokud jste ještě donedávna viděli vázané knihy Harryho Pottera válet se v každém knihkupectví či antikvariátu, možná je čas si nějaký ten kus obstarat. Relativně velké úvodní náklady a dotisky paradoxně způsobily, že bylo všude tak „přepotterováno“, až se přestalo tisknout a takový Kámen mudrců už se shání poměrně těžko. Další, dosud dostupné díly zase nápadně podražily. Naštěstí právě vyšla bohatě ilustrovaná edice, takže možná ještě rádi sáhnete po ní.
Mezi sběrateli může cenu určovat například i verze obálky, první vázané vydání oproti předešlým brožovaným nebo tzv. speciální sběratelské vydání či limitovaná edice u příležitosti nějakého výročí vydání prvního. Velké ceny tak například dosáhla Hlava XXII s ilustracemi na obálce od Oldřicha Kulhánka (a jejej, další Kulhánek, náhoda?), vázané vydání všech Písní ledu a ohně od G. R. R. Martina, vydání obou dílů Hyperionu od Dana Simmonse v jediném vázaném vydání (vydáno 2010, téměř všude rozebráno) nebo jediná vázaná kniha Terryho Pratchetta s názvem Poslední hrdina. Proč nedošlo k jejímu opětovnému vydání, je mi stále záhadou, a kniha na aukčních portálech, je-li vůbec k mání, taktéž dosahuje tisícových částek.
Limitovaná edice ovšem sama o sobě rozhodně není klíčem k finančnímu úspěchu. Nijak valně si nevedla ani slavná sci-fi Duna Franka Herberta, která vlastně knížce pořídila jen nový přebal a slušivou krabičku, nebo jeden z mála zástupců humoristické sci-fi, Adamsův Stopařův průvodce galaxií. Jeho souhrnné vydání v sobě sice sdružuje všech pět knih, ale nenabízí kromě nové obálky žádnou přidanou hodnotu. Bez ilustrací, navíc v brožované vazbě, u níž se při jakékoli manipulaci s každou přibývající stranou zvyšuje pravděpodobnost ohnutí nebo poškození, jde jen o mladšího, slabšího bratříčka. Představoval bych si jej aspoň v krabici s ručníkem, květináčem a pytlíkem semínek.
Co mě upřímně potěšilo a vlastně ani moc nepřekvapilo, byl prudký pokles cen komiksů série Omnibus. Sešity s kvalitním lesklým papírem, sytými barvami a ve vázaném vydání vypadaly skvostně, cena sahající až k tisícovým částkám se ale ukázala naprosto přemrštěná. A tak – ač je to k nevíře – skončili všichni Vetřelci, Star Wars, Predátoři i Terminátoři v „levných knihách“. Dvě stě říkáte? Tak to i kdybych si s tím měl vytapetovat záchod…
A co vy? Vidíte knihu „jen“ jako literaturu, nebo se ve vás také skrývá takový malý sběratel a spekulant?
(Budeme rádi, když se o své postřehy stran stejných, či zcela jiných knih, které jsem trestuhodně opominul, podělíte v komentářích na facebooku.)