Bu bu bu I
Před 10 lety
První příspěvek v naší sekci Bu bu bu! Vyberte si také obrázek na stránkách http://donkenn.tumblr.com/archive a napište k němu, co strašidelného vás napadne.
Milá Dass, při té naší včerejší černé hodince jsem nakonec objevila ve své komůrce ještě jedno strašidélko, krom Dassdeje a Papulipána (odrůda večerních strašidel ukolébavých). Krčilo se v koutku postele, tam, kde se noří mezera mezi pelestí a stěnou do stínu. A o něm ti napíšu. Je to strašidlo spíše ustrašené než strašidelné. Zvláště tehdy, zamknul-li ho někdo na celou zimu v chalupě. To pak kýchá od samého chladu a zatuchliny, zimomřivě se chvěje a samou samotou pláče. Je to totiž strašidýlko přítulné a přilnavé a lidské teplo oplácí teplem svým. Jmenuje se Duch. Pozor, neplést si s těmi smyšlenými vybledlinami, údajnými pozůstatky dávnostarých lidí, uvězněných v našem světě. Duch je měkký, mluví k nám hlasem přesýpaného peří. Ano, je to strašidélko peřinové, bydlí v našich duchnách, leží na našich duších a spokojeně oddychuje. Kromě vymrzlých opuštěných chalup jsou jeho největším nepřítelem myši. Nikdo nemá rád, když mu něco nahlodává mysl. Takže až dnes půjdeš spát, dej pusu Dassdejovi, pusu na papulku Papulipánovi. Ale hlavně nezapomeň obejmout Ducha, bude tě za to celou noc hřát a něžně ti chřoupat do ouška, jako když kočka vrní.
(Bar)
